Argumentační války nic neřeší.
Schopnost uvědomovat si, že informace, kterým bychom měli věřit, mají být založeny na faktech a důkazech, a nikoli na mýtech, polopravdách a fámách, přichází většinou až s věkem a vzděláním.
Dítě se málokdy zamýšlí nad tím, zda je opravdu pravda, když si něco přečte na internetu nebo když se od kamaráda dozví zaručenou informaci o tom, že pokud spolkne žvýkačku, zalepí se mu střeva.
„U dětí hrozí zejména to, že atraktivní podání, co různé hoaxy a konspirační teorie poskytují, převládne nad objektivními fakty. Tím, že v dnešní době jsou fakta a nepodložené tvrzení často kladené na stejnou úroveň, obávala bych se zejména o to, že děti nebudou znát hodnotu informace a nebudou vědět rozeznat objektivní poznání. Samozřejmě, stane se to, pokud je k tomu nebudeme vést, „říká pro SME psycholožka a lektorka mediální výchovy ze SAV Kristína Blažeková.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNEK
Vina se pro ně stala reflexem. Proč se matky cítí vinné za to, že pracují?
Čtěte
Jak nejlépe může rodič komunikovat s dítětem, aby se rozvíjelo jeho kritické myšlení a bylo schopno samo rozlišovat mýty od faktů?
Přesvědčování nemusí být účinné
„Je důležité děti učit vytvářet si vlastní názor, kriticky přemýšlet, uvažovat o věcech, být zvědavý a zjišťovat si informace z různých zdrojů,“ říká pro SME Estera Kövérová z Výzkumného ústavu dětské psychologie a patopsychologie. Pracuje s mladými lidmi ohroženými radikalizací a extremismem a věnuje se i tématu hoaxů.
